27.06.2018
Jan Král

Liberec si připomněl oběti komunistické zvůle

Představitelé města v čele s primátorem Tiborem Batthyánym a jeho náměstky si ve středu 27. června spolu s dalšími hosty připomněli 68. výročí poprav Milady Horákové, Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandry, které po vykonstruovaných politických procesech poslal na smrt komunistický režim tehdejšího Československa. Pietní akt připravilo statutární město Liberec ve spolupráci s libereckou pobočkou Konfederace politických vězňů ČR.

Den památky obětí komunistického režimu si u zrcadlového Památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici připomněly desítky lidí z řad politiků, zástupců politických vězňů, odbojářů, legionářů, představitelů armády, policie a libereckých spolků a institucí. Úvodního slova se ujal primátor Tibor Batthyány, který poukázal na nesmyslnost tehdejší komunistické zvůle.

„Pro dnešní generaci je prakticky nemožné představit si tu všudypřítomnou atmosféru strachu a absurditu doby, kdy byli státním aparátem stíháni, perzekuováni a vražděni nevinní lidé. Ani já si to neumím představit a jsem strašně rád, že se moje děti narodily v éře svobody a demokracie. Pevně doufám, že památka Milady Horákové a všech dalších obětí komunistického režimu bude žít navždy a navždy nám bude připomínat, že nesmíme být slepí ani k těm nejmenším a zdánlivě bezvýznamným hrozbám,“ uvedl primátor, který reagoval i na aktuální politické dění. "Je smutné a pro mě naprosto nepochopitelné, že 29 let od Sametové revoluce se v České republice rodí vláda s tichou podporou komunistů," konstatoval primátor.

Den památky obětí komunistického režimu, který se stal dnem uctění památky všech nevinných obětí komunistické zvůle, se připomíná od roku 2004. Byl vyhlášen na počest Milady Horákové, Jana Buchala, Oldřicha Pecla a Záviše Kalandry, kteří byli dne 27. června 1950 za údajnou velezradu a spiknutí popraveni oběšením v pankrácké věznici. Justičním vraždám předcházel zinscenovaný politický monstrproces, který trval od 31. května do 8. června 1950 a byl jediným politickým procesem v Československu, v rámci kterého byla odsouzena a popravena žena.

Milost pro političku Miladu Horákovou se snažila získat i celá řada významných světových osobností, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová. Bohužel marně. Od roku 1948 bylo v Československu za politické trestné činy popraveno 248 lidí.

 

Cookies

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.