20.03.2018
Jan Král

Václava Helšuse doprovodil do síně slávy Alois Švehlík

Primátor Tibor Batthyány v pondělí 19. března uvedl do liberecké síně slávy Václava Helšuse. Po legendárním Františku Peterkovi jde o druhého herce, kterému se dostalo pocty Čestného občanství města Liberce.

 

Podle primátora Tibora Batthyányho je Václav Helšus mimořádným umělcem, který se právem zapíše do libereckých dějin. „Představovat pana Helšuse je vlastně trochu zbytečné, protože nejen Liberečané, ale všichni příznivci divadla, filmů a televizních seriálů jej dobře znají. Václav Helšus ztvárnil celou řadu filmových rolí, ale jeho největší věhlas pramení z divadelní scény a právě v libereckém Divadle F. X. Šaldy a na experimentální scéně Malého divadla se stal skutečnou ikonou. Václav Helšus je oblíbenou a uznávanou osobností na jevišti i mimo něj a zcela po zásluze se zařadí mezi naše historicky nejvýznamnější občany,“ uvedl primátor Tibor Batthyány.

„Kromě rodiny je divadlo to nejdůležitější, co mě tady drží. Liberců je moc. Sportovní, turistický, kamarádský, přátelský, hospodský, Liberec nebezpečný, ale zase jich není tolik… a hlavně nechybí ten divadelní. Na starý kolena teď hodně točím, jak jsem v životě netočil. A vždy, když se vracím z Prahy a u Turnova zahýbám na Hodkovice a pak se mi otevře to panorama, tak je mi dobře. Jsem tady doma,” vyznal se z lásky k Liberci Václav Helšus při slavnostní udělení čestného občanství.

„Děkuji zastupitelům a spoluobčanů, kteří se nebáli riskovat a dali mi čestné občanství. Když jsem se dozvěděl, že budu čestným občanem, asi jsem vypadal jako Ester Ledecká, když vyhrála obří slalom na olympiádě. Jen jsem si říkal, že je štěstí, že ten titul se jmenuje čestný občan a ne vzorný občan, to bych asi nevyhrál. … Jako dorostenec jsem závodně jezdil na lyžích v alpské trojkombinaci. Byli jsme jednou na závodech v Krušných horách, jsem totiž Louňák, a přijeli tam kluci z Liberce s červenýma bundama. Už tenkrát měli helmy, a já na ně koukal, ty bundy se mi líbily. Říkal jsem si, že chci bejt Liberečák… A to jsem netušil, že budu čestnej,” dodal s humorem Helšus.

Václava Helšuse, jeho život a kariéru představila v laudatiu ředitelka Divadla F. X. Šaldy Jarmila Levko. „Jsou na světě města krásná i ošklivá, nudná i přitažlivá, příjemná i tajemná a také ta, která dokážou mít všechny vyjmenované vlastnosti a působí na lidi jako magnet. Přisvojí si vás a vy pochopíte, že je to i proto, že vám dají vyniknout. Nabídnou se vám k životu, i když vás nikdy nenapadlo, že se v nich usadíte. A přestože stále máte možnosti jít do měst větších, hlavních, důležitějších za větší kariérou, více penězi, větší popularitou, tak už město, které si vás jednou přitáhlo, neopustíte. Věnujete mu svůj talent, svou znalost, své umění a také svoji významnou celostátní popularitu. A právě tohle je příběh herce Václava Helšuse.
Zkrátka a dobře, Václav Helšus je velice významný český herec, který se rozhodl, že divadlo bude hrát v Liberci a hodně mu sám ze sebe dal a věřme, že ještě dá. Je neobyčejný herec i člověk. A město Liberec, svou složitou historií stejně neobyčejné jako on, si ho podrželo, drží a už ho nepustí. Ať se mu to líbí nebo ne. Ptáte se, jak se to stane? V tom hraje roli řada věcí. I jisté tajemství. A my nemusíme vědět všechno,” uvedla mimo jiné ředitelka divadla.

Slavnostní akt udělení čestného občanství sledovali v obřadní síni liberecké radnice kromě rodiny Václava Helšuse také jeho herečtí kolegové z Divadla F. X. Šaldy, členové vedení města, radní a zastupitelé a jako překvapení pro laureáta také vzácný host z Prahy, kolega a přítel Václava Helšuse, přední herec Národního divadla, Alois Švehlík. A překvapení to bylo dokonalé, protože Václav Helšus neměl o příjezdu Aloise Švehlíka ani ponětí.

„Je bezvadné, že to pořád koulíš, děláš, jak se má. Že jsi ozdobou libereckého divadla. A tak ti přeju hodně zdraví, síly, aby na tebe myslela dramaturgie, ať ti dají ještě zabrat, a aby bylo co hrát. Tak se drž! … Nevím, co to všechno obnáší, být takovým čestným občanem. A tak mě napadá, že tě třeba nemůžou jen tak vyhodit z hospody. Snad by se to tak nějak mohlo využít,” přemítal na pódiu obřadní síně Alois Švehlík.

Po Aloisovi Švehlíkovi přišlo na řadu druhé překvapení večera. Písničkou pogratulovala svému kolegovi herečka Divadla F. X. Šaldy Štěpánka Prýmková.

Václav Helšus se narodil 6. března 1947 v Lounech. Po absolvování pražské DAMU odstartoval svou úspěšnou éru divadelního, filmového a televizní herce. V 70. letech patřil k předním a nejvýraznějším členům libereckého Studia Ypsilon. S Ypsilonkou se mohl přestěhovat do Prahy, ale upřednostnil rodinné zázemí, zůstal v Liberci a na začátku 80. let se stal členem činohry libereckého Divadla F. X. Šaldy. V letech 1987 – 1989 získal angažmá v Národním divadle v Praze, ale po revoluci se vrátil zpět do liberecké činohry, kde působí dodnes. Václav Helšus není jen hercem, ale věnuje se i dramatice, režii a dramaturgii a sám je autorem řady divadelních her.

Na televizní obrazovce mohli diváci Václava Helšuse vidět v detektivkách, seriálech i pohádkách. Na filmovém plátně pak účinkoval např. ve snímcích Holka na zabití (1975), Panelstory aneb Jak se rodí sídliště (1979), Krakonoš a lyžníci (1980), Kalamita (1981) nebo Přežít svůj život (2010).

Text: Jan Vrabec, Pavel Chmelík, foto: Pavel Chmelík

 

 

Cookies

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.